Konzumerismus v informační společnosti

Tento esej vznikl jako druhý z esejů do předmětu Informační společnost. Stejně u prvního, myslím, že by mohl být svým způsobem přínosný… Pokud teda přežijete těch přibližně 2500 tisíce slov.

Informační revoluce změnila způsob, jakým společnost chápe informace a pracuje s nimi. Informace chápaná jako určitá znalost existovala od úsvitu lidstva, její objevování a zkoumání bylo přenecháváno filozofům a využití takto získaných informací bylo nevelké a často pouze implicitní. Vůči systematické práci s informacemi existovala i kritika a opovržení, jak můžeme vidět například v 1. listu Korintským 1. kapitole verších 20–21. Tyto verše spolu s dalšími částmi Bible sloužily k vyprovokování diskuze o potřebě filozofie a rozumu v křesťanství, respektive při rozvoji celé evropské společnosti, jenž byl katolickou církví v některých případech omezován, jak může být vidět třeba na Koperníkově heliocentrické teorii.

Standardní ekonomické chápání výrobních faktorů jako půdy, práce a kapitálu bylo informační revolucí obohaceno o nový výrobní faktor, informaci. S rozvojem digitálního zpracování dat se podle některých výzkumů množství informací zvyšuje exponenciálně. Tyto informace mají celou řadu forem, mohou vystupovat v rozhodovacích procesech firem, být předmětem obchodování, být předpoklady pro vytváření různých technických zařízení, mohou mít podobu učebnic, hudby, filmů… Zároveň má každá informace svůj význam a užitečnost, jejíž obecné vyjádření není dobře možné. Informace používané jako prostředky obchodu či sloužící k výrobě statků bývají ohodnoceny finančně, nacenit informace o zdravém životním stylu či věroučných otázkách už není tak triviální.

Nákup a spotřeba zboží a materiálů v míře větší než nutné se nazývá konzumerismus, tento jev je znám už od prvních civilizací. Příčiny konzumerismu spočívají ve snaze jedince zvyšovat si svoje štěstí prostřednictvím hromadění a spotřeby, zvyšovat svoji hodnotu ve společnosti nebo se příliš sebeidentifikovat s jednotlivými výrobky a výrobci. Tyto příčiny se dotýkají lidských potřeb jak je charakterizuje Maslowova pyramida lidských potřeb a to především společenské potřeby a potřeby uznání (tedy třetí a čtvrté úrovně pyramidy). Jedinec potřebuje cítit sounáležitost a spolupatřičnost s určitou sociální skupinou, také má potřebu uznání svého postavení a hodnoty, což ovlivňuje jeho pocit sebedůvěry.

Svým způsobem saturuje tyto sociální potřeby náboženství, to ve své nejméně transcendentní definici sdružuje stejně smýšlející osoby, vytváří společný náhled na své okolí a protivníky a umožňuje uspokojení daných sociálních pocitů. Avšak v dnešní sekulární době se podobně smýšlející skupiny, a někdy až sekty, sdružují i okolo výrobků a výrobců. Postrádají tak svou transcendentní rovinu. Zářným příkladem budiž neformální a neorganizované skupiny přívrženců značek fotoaparátů handlivě označovaných jako Canonisti a Nikonisti, mezi nimiž panuje poměrně silná nevraživost. Také na poli operačních systémů panuje velká nevraživost mezi zarytými fanoušky Windows, Linuxu, MacOS a jiných BSD systémů.

Konzumerismus jako takový je ve společnosti přítomný neustále, jeho projevy však závisí na konkrétní situaci společnosti a dostupných prostředcích. Rozvoj konzumu v západní civilizaci lze pozorovat přibližně od 17. století s rozvojem mořeplavby přinášející s sebou luxusní potraviny, jako je cukr, tabák, čaj a káva, později také s průmyslovou revolucí, jež společnosti poskytla textilní a sklářský průmysl, rozšiřující tak dostupnost, množství zboží a zároveň snižující cenu pro zákazníka. Spolu s tímto vývojem se změnilo také paradigma nakupování, výrobky mohly být zakoupeny v obchodních domech na jednom místě.

Nezanedbatelný vliv na konzumerismus mají také reklamní kampaně, které vytvářejí nereálný idealizovaný svět a zasazují do něj výrobky tak, aby přesvědčily zákazníka ke koupi a spotřebě, která jde nad rámec jeho potřeb. Typicky reklamní kampaně cílí na vyvolání potřeby skrze sociální aspekty zmíněné výše nebo prostřednictvím vidění výrobku jako svatého grálu, který umí úplně vše, například chytrý telefon obsahující vše od WiFi přes GPS příjmač po bezdotykový platební čip, zákazník si poté ani nepoloží otázku, zda-li takový výrobek skutečně potřebuje, nebo naopak přesvědčí sám sebe, o tom, že to potřebuje.

Konzumace technických zařízení

Od dávných dob byly nové technologie nejprve uplatňovány na poli hospodářském v postupné mechanizaci výroby. Lidský pudový strach na sebe nenechal dlouho čekat a projevil se i zde v podobě odmítání a ničení strojů s odůvodněním, že berou lidem práci. Nicméně s rozmachem technologií a jejich postupným přechodem z velkých hospodářských zařízení k menším zařízením, umístitelným do domácnosti, se tento strach výrazně zmenšil.

Nelze také pominout emoci doplňující strach, jistý druh fascinace a motivace nutící člověka nakouknout za nejbližší horizont či do nejbližšího atomu. Tato emoce tak alespoň u části jedinců vytváří touhu po novostech, revolučních objevech. Chování způsobené touto emocí, beze strachu a bez rozumového nadhledu výrazně přispívá ke konzumu technických zařízení i konzumu obecně, protože jsou to právě technická zařízení, respektive jejich marketingové kampaně, které se snaží oslovit a fascinovat zákazníka svou revolučností a novostí.

Technická zařízení se už neměří na místnosti, ale vejdou se do bytu, kapsy i do lidského těla, a tedy není problém vlastnit co nejvíc různých zařízení, obklopit se jimi, aby zvládly všechno, co bychom kdy mohli potřebovat udělat. Dnešní rychlost nákupu od opuštění domova po návrat s výrobkem nedává zákazníkovi prostor pro analýzu a zhodnocení vlastních potřeb, tento proces je umocněn fenoménem internetového nakupování, s jehož pomocí lze nakoupit z pohodlí domova během pár sekund. Neuvážený a impulizivní nákup je častou, ale ne jedinou příčinou nadměrné spotřeby.

Mezi technická zařízení často se vyskytující v domácnostech patří i takzvané gadgets, česky někdy nazývané jako udělátka, malá a většinou technická zařízení s jednou velmi specifickou funkcí, velmi agresivně prosazované na trhu. Užitečnost takových zařízení je často velmi mizivá, a to až natolik, že se stávají terčem posměchu na různých internetových blozích.

Dalším důvodem zvýšeného zájmu o technická zařízení je častá nízká životnost jednotlivých zařízení, ať už je způsobena záměrně výrobci, nebo uživatelem kvůli jeho nevhodnému zacházení s daným zařízením. To může být způsobeno řadou faktorů: neznalostí hodnoty peněz, stresem při používání, rozčarováním z nesplnění očekávání aj. Nezastarává jen hardware, ale i dodaný software, jehož aktualizace mohou být pouze bezpečnostního charakteru, protože výrobce nemusí mít žádný zájem na dlouhodobém udržování starších zařízení a poskytování nové funkčnosti pro tyto již prodané výrobky.

Čas od času proběhne výzkum, zda-li jsou zákazníci ochotni si za kvalitu připlatit, výsledky jsou ve směs pozitivní, přesto tak zákazníci ne vždy činí a raději nakupují levnější a pravděpodobně méně kvalitnější zařízení. Tento trend, spolu se snahou nahradit pokažený výrobek novým, namísto jeho opravy, vede ke zvýšení zátěže na nerostné suroviny i životní prostředí a je poněkud sobecký, protože způsobuje egocentrizaci osobnosti a zahazování potenciálně ještě využitelných výrobků.

Technická zařízení jako prostředky pro práci s informacemi

Mezi technická zařízení patří i mobilní telefony, chytré telefony, tablety a počítače. Tedy i tato zařízení se stávají předmětem nadměrné konzumace. Američané mění své telefony přibližně každé dva roky, zatímco Finové každých šest. Navíc někteří lidé nemusí mít pouze jeden telefon. Ze třetího světa je také znám fakt, že telefon je symbolem, pro který mnozí udělají mnohem víc než pro své děti, jídlo atd.

Výše zmíněná zařízení jsou do jisté míry univerzální, umožňují vykonávat širokou sadu činností, jejichž společným jmenovatelem je práce s informacemi. Způsob používání těchto zařízení zároveň určuje způsob nakládání s informacemi. Každé z těchto zařízení má jinou metodu vstupu. Počítače a notebooky typicky používají klávesnici a myš, zatímco tablety a chytré telefony jsou ovládány dotykem a mobilní telefony mají hardwarové zmenšené klávesnice. Dotykové ovládání usnadnilo rychlou interakci, zpětnou vazbu počítače a umožnilo změnit konstrukci zařízení, avšak zmenšilo přesnost interakce a vynutilo změny rozložení grafické uživatelského rozhraní.

Každý vlastník takovéhoto zařízení má možnost kdykoliv a odkudkoliv pracovat s širokou škálou různorodých informací, vstupní metody ale výrazně ovlivňují způsob práce s nimi a často rozhodují, zda bude tento přístup pasivní či aktivní.

Pasivním způsobem práce s informacemi je například čtení knih, prohlížení webových stránek, obrázků, fotek, filmů, poslouchání hudby, hraní her. Je vykonáván s určitým smyslem a záměrem. Při tomto druhu práce nutně nemusejí vznikat další nové informace, avšak stále může být přínosem pro jedince jako způsob relaxace, učení apod.

Aktivním způsobem práce se pak rozumí aktivní a kreativní účast uživatele na procesu získávání (například investicí svého času a finančích prostředků) a zpracování informace, jakými může být kritické zhodnocení a vytvoření informace úplně nebo částečně nové, například napsání článku, vytvoření obrázku, koláže apod.

Některé metody vstupu, jako například malá klávesnice mobilního telefonu nebo dotykové ovládání, dělají pasivní příjem obsahu jednodušším než aktivně kreativní proces práce s informacemi. Tyto metody vstupu tak vytvářejí bariéru zabraňující přechodu k aktivnímu způsobu práce, protože pro její překonání je nutné vynaložit větší odhodlání. Metody vstupu se lehce mohou stát omezující a stresující, napsání delšího e-mailu na mobilním telefonu může být vzhledem k použité klávesnici a její velikosti problém.

Konzumace obsahu

Konzumace obsahu se od pasivní činnosti liší tím, že postupně ztrácí záměr a smysl, nesnaží se o jakoukoliv reflexi a jde spíše zabití času, prakticky jde o nadbytečnou spotřebu. Typickým příkladem může být neustálá kontrola velkého počtu různých zpravodajských serverů, prohlížení fotek z nudy, hraní her či godotovské kontroly příchozích e-mailů. Alternativně může být záměrem konzumace obsahu uspokojování závislosti, informaci v tomto případě lze chápat jako drogu, jejíž konzumací a množstvím saturuje jedinec své vlastní pocity, čímž stupňuje potřebné mnoství pro dosažení stejné úrovně prožitků a pocitů.

Stejně jako vznik obchodních domů s centralizovaným přístupem ke zboží i informace jsou v informační společnosti centralizovány na různá místa. Mezi zástupce těchto míst patří tradiční knihovny, školy, webové stránky, internetové obchody. Jejichž prostřednictvím se lze dostat k informacím rychle a často i odkudkoliv. Internetové obchody, jako Amazon, prodávající elektronické knihy, jež můžete mít do pár minut po koupi ve čtečce, mění způsob, jakým informace získáváme, ve prospěch méně aktivního způsobu. Už není potřeba nikam chodit, vše lze provést ze zařízení samotného.

Tato centralizace také nahrává další zvýšené spotřebě a hromadění, protože stejně jako centralizované nakupování fyzických statků i zde je velmi pravděpodobné, že si obstaráme více než skutečně potřebujeme, ať už kvůli vlastním pudům nebo tlakům různých bloků, jenž ukazují, co jiného spolu s tímto výrobkem nakoupili jiní zákazníci.

Navíc samotný princip hypertextových dokumentů, umožňující z jednoho dokumentu odskočit do jiného, vytváří ideální situaci pro nepozorovaný přechod k dalším a dalším článkům, většinou těm, které nám přijdou zajímavé, ale mnohdy vůbec nesouvisí s prováděnou činností. K této negativní stránce přispívá i nadbytek reklamy, jejíž poutavost a vtíravost rozptylují při práci.

Prokrastinace může být předpokladem pro konzumaci obsahu, protože zařízení a jejich univerzalita dovoluje jednoduše změnit prováděnou činnost a dočasně zapomenout na aktivitu, kterou bychom měli provádět. Technická zařízení nejsou příčinou prokrastinace, jen zjednodušují její realizaci. Konzumace některých druhů obsahu se stává pro uživatele omluvitelnější, například hraní her je méně omluvitelné než kontroly stavů na Facebooku, jejichž provádění si daný uživatel racionalizuje nutností sociální kontaktu se svými přáteli a potřeby vědět co se děje.

Konzumované informace nemusí být narozdíl od pasivně příjmaných informací kvalitní, touha po množství vede spíše k vyhledávání jednodušších informací, které mohou být zkonzumovány rychle a bez následků. Mezi informace často konzumované prostřednictvím mobilních zařízení a počítačů patří videa a slideshow na serveru YouTube, obrázky různého charakteru od sentimentálních po škodolibě brutální. Šíření tohoto druhu informací probíhá nejčastěji prostřednictví sociálních sítí, řetězových e-mailů a specializovaných serverů jakým je například 9gag.com.

Je nutné podotknout, že ne všichni uživatelé chtějí používat svá zařízení pro vytváření obsahu. Bohužel toto je rozhodováno firmami a pro uživatele tak jde pouze o implicitní předpoklad, o kterém neví a nemusí jim přijít samozřejmé, že aktivní způsob práce může vyžadovat úplnou změnu technologie, což může nejednoho uživatele nejen odradit, ale i stresovat.

Důsledky

Informace v dnešní informační době může vytvářet každý, respektive každý je vytváří, aniž by si to uvědomoval. Avšak pro vytváření kvalitnějších informací je potřeba, aby tento proces probíhal na vědomé úrovni, přechod k ní může být zkomplikován návyky vytvořenými konzumací obsahu a také metodami vstupu. Zvyšování bariéry mezi pasivním a aktivním způsobem práce se zařízeními je potenciálně nebezpečné a přispívá k rozvoji konzumace.

Jedním z vážných důsledků nadměrné konzumace obsahu je pokřivení měřítek v oblasti autorských práv. Jedinci posedlí konzumací mohou být vedeni k extrémnímu přesvědčení, že všechny informace by měly být veřejně a zdarma dostupné. Můžou také požadovat, aby informace byly dostupné skrze kanály, na které jsou zvyklé, například uploadovací servery, jako uloz.to a jiné. Neochota přispět k aktivní spolupráci pro získání informace a její ocenění jsou v určitém vztahu s chybějícím důvodem a smyslem pro využití konkrétní informace.

Centralizovaný přístup k informacím skrze Internet také zrovna nepřispívá ke kritickému smýšlení o nich, protože to vyžaduje krok stranou pro jejich ověření, jenž mnohdy není v rámci Internetu možný, poněvadž může vyžadovat například návštěvu knihovny. Způsoby distribuce dat také výrazným způsobem omezuje další nakládání s informacemi, jako jejich úpravu či přenesení na jiné zařízení – typicky realizováno pomocí ochrany DRM.

Získávání nadbytku informací může vést k paralýze při rozhodování. Při velkém množství informací se objevuje problém s roztřizováním a klasifikací informací z hlediska spolehlivosti a další důležitosti vytvářeje tak špatnou základnu pro jakékoliv rozhodování. Paradoxně může nedostatek kvalitních informací v přebytku informací nebo jejich špatné zařazení vést ke špatným rozhodnutím. Zvyk konzumace informací z centralizovaných zdrojů také může vyvolávat pocit všeobsažnosti a nepodněcuje tak k aktivnímu získávání dalších informací.

Pocit všeobsažnosti také může přispívat k jednostranným až extrémistickým názorům a v případě centralizovaných zdrojů pak také k dojmu, že nic jiného neexistuje a nic jiného není hlubší…Kontinuální prosazování tohoto názoru typicky vede k situaci, kterou trefně charakterizoval Shakespeare v sonetu č. 66: „a blbost, doktorsky radící rozumu".

Jedinci vyskytující se v informační společnosti potřebují umět pracovat s informacemi na vědomé úrovni a to nejen při práci s odbornými materiály. Tento přístup je důležitý pro jejich osobní životy i pro jejich fungovní v rámci novodobé společnosti. Bezmyšlenkovitým procesem konzumace a neschopností přecházet do aktivního zapojení se stávají rizikem pro sebe i společnost, do které mohou přenášet svoji konzumnost, pasivitu, povrchnost a sekundárně také frustraci z bezmoci, kterou tato pasivita může přinášet. Přístup k informacím zbavený smyslu a důvodu se tak jednoduše přenáší do společnosti, jejíž smysl a důvod existence je konzumerismem zpochybňován ohrožujíc tak samotnou existenci společnosti.

Reference

[1] Data, data everywhere. THE ECONOMIST NEWSPAPER LIMITED. The Economist [online]. London: Economist Newspaper Ltd., 2010 [cit. 7. února. 2013]. Dostupné z:⟨http://www.economist.com/node/15557443

[2] KENDALL, Walter R.; SCOTT, C. Richard. Information As a Factor of Production. Journal of Information Technology Management (JITM): A publication of the Association of Management [online]. 1990 [cit. 7. listopadu 2012], vol. 1, no. 2, s. 39–43. ISSN 1042–1319. Dostupné z WWW:
http://jitm.ubalt.edu/…20No.2-5.pdf⟩.

[3] BAŤA, Ondřej. Konzumní společnost a negativní důsledky nadspotřeby. Zlín, 2010. Dostupné z: ⟨http://dspace.k.utb.cz/…_2010_bp.pdf⟩. Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky.

[4] ENTNER, Roger. International Comparisons: The Handset Replacement Cycle. In: Mobile Future [online]. 2011 [cit. 7. února 2013]. Dostupné z: ⟨http://www.mobilefuture.org/…nt-cycle.pdf

[5] MEYER, Rich. Tablets are for consuming content; not creating content. New Media and Marketing [online]. 2012 [cit. 7. února 2013]. Dostupné z: ⟨http://newmediaandmarketing.com/…ent/content/

[6] KIDMAN, Angus. Technology Is A Procrastination Enabler, Not A Cause. Lifehacker Australia [online]. 2012 [cit. 7. února 2013]. Dostupné z: ⟨http://www.lifehacker.com.au/…not-a-cause/

[7] Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Information society [online]. c2013 [cit. 7. února 2013]. Dostupné z: ⟨http://en.wikipedia.org/w/index.php?…

[8] Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Consumerism [online]. c2013 [cit. 7. února 2013]. Dostupné z: ⟨http://en.wikipedia.org/w/index.php?…

 
13. 2. 2013 15:19 škola, informace, esej


Tagy

informace (20), návod (2), mysql (1), užitečné (6), internet (1), komix (99), humor (99), ironie (1), Bůh (2), škola (38), plánování (1), Čas (2), hříchy (1), otroctví (1), esej (4), Erasmus (24), project management (2), programming (16), teamwork (1), bad code (1), práce (1)

Hledání

Odběr zpráv

RSS feed Blog (RSS)