Erasmus #23: Desátý semestr na Univerzitě v Oslu

Na semestr desátý jsem odjel na Erasmus do Osla, takže tentokrát budu sumarizovat tamnější předměty a přístup ke studiu.

Nejprve obecně:

  • Za semestr mají typicky 2-3 kurzy, každý z nich má typicky 10 kreditů (respektive násobky 5), celkem 30 kreditů.
  • Pokud bych porovnával náročnost na přípravu s předměty na MUNI (nějaká 6 kreditová matematika) tak je přibližně stejná.
  • Méně předmětů znamená, že jsem měl více času na pořádnou přípravu do předmětů. A v neposlední řadě jsem měl nepodstatně víc příležitostí se potkávat s jinými studenty a pracovat na studentských projektech (v čemž, dle mě, spočívá také část vzdělávání).
  • Příprava do předmětů se očekává a je někdy celkem náročná, přečíst si vědecký článek, pár kapitol z knížky...
  • Vyučující často využívají jiné formy než frontální výklad. Například jsem zažil četbu, kterou vybraný student na hodině prezentuje ve skupinkách a je o ní diskutováno nejdříve ve skupinkách a pak hromadně v celé třídě, týmové projekty (klidně i s externími firmami) apod.
  • Výrazně menší lpění na učení a předávání faktů, spíše snaha naučit nějaké dovednosti a schopnost dívat se na věci z různých pohledů a být schopen je komunikovat s ostatními.

INF5890 IT and Management

10 kreditů

Výuka kurzu probíhala v každotýdenních přednáškách a navazujících cvičeních. Každý týden jiné téma související s IT a managementem. Obvyklá, vyžadovaná příprava na každý týden spočívala v přečtení vybraného článku (související s probíraným tématem) či jednu i více kapitol některé z knih, které ke kurzu náležely (což byly celkově asi tři knihy). Přednášky byly dost různorodé, neb nám se na nich střídali různí vyučující a tudíž byly různě frontální či až vyloženě interaktivní. Cvičení byla orientována jako procvičení a diskuze tématu z přednášky, typicky v malých skupinkách.

Témata začínala u klasického managementu, pokračovala přes poněkud byrokratický project management. Hlavní téma předmětu, u kterého se tak strávilo nejvíce času ovšem byla IT governance, která neřeší jak řídit/vést IT, ale spíš na meta úrovni se snažila řešit, kdo řídí/vede, z jakých rolí a s kým komunikuje a rozhoduje. V poslední půlce předmětu se pak fokus změnil na protikladný pohled, reprezentovaný agilními metodikami a teorií driftu, která poněkud oponuje klasickému předpokladu, že komplexní organizace s vetkanou IT infrastrukturou lze řídit zvrchu.

Zápočtovým projektem byl týmový projekt vypracovávaný přes semestr, požadavkem bylo vypracovat analýzu IT governance nějaké námi vybrané firmy v rozsahu cca 20 stránek, což znamenalo provést dvě interview, aplikovat nastudovanou literaturu a udělat z toho výstup. Fascinovalo mě, že týmy neměly problém sehnat si jako firmy velikány typu Sintef (velká výzkumně-technologická firma), Telenor Digital (divize monopolního operátora) atp.

Samotná zkouška byla takzvaná home exam, což spočívalo v tom, že jsme dostali A4 s otázkama, na které jsme měli odpovědět za použití literatury. Polovina otázek se ptala po rekapitulaci teorie v lehce jiném (ale konkrétním) kontextu. Druhá část byla více teoretická a lehce nutila zaujmout nějaké stanovisko (a obhájit si ho) vůči předpokladu řiditelnosti.

8/10 Velmi příjemné probrání tématu s nadhledem.

PED2750 Learning and Digital Technologies

10 kreditů

Tento předmět měl jen jednu přednáško-cvičení týdně, ve které se postupně vystřídali tři vyučující (dva z pajdáku, jeden z informatiky). Příprava na každý týden spočívala v přečtení jednoho vědeckého článku, který měli 3 vybraní studenti sesumarizovat na A4. Na hodinách jsme se pak rozdělili na tři skupinky, vybraný student téma sesumarizoval a pokusil se otevřít diskuzi, která posléze přešla v diskuzi celé třídy. Jedna hodina byla věnovaná návrhu konkrétní učební sekvence (tedy posloupnosti různých aktivit s nějakým výukovým cílem) v kontextu různých výukových teorií.

Prvně jsme probrali samotné výukové teorie od prvních (behavioristických) až po současné (kognitivismus a socio-kulturální teorie) a průběžně jsme do toho probírali jak můžou technologie být využity pohledem různých teorií. Dále jsme se pak věnovali samotným technologiím, otázkám jaké učení a jak pomocí dané technologie probíhá... a jaké další implikace daná technologie může mít. Velký důraz tedy padl na virtuální prostředí, použití interaktivních modelů a sociálního online prostředí.

Tento předmět měl též home exam, ve které jsme si mohli vybrat, zda vypracujeme jeden pětistránkový paper na vybrané teoretické otázky či si navrhneme učební sekvenci s použitím jedné webové aplikace o fotosyntéze a následně ji rozebereme pohledem probraných teorií. Vybral jsem si to druhé, přišlo mi to jednodušší (i když z nějakého důvodu jsem mezi spolustudenty nenašel žádného dalšího, který by si vybral stejnou variantu).

9/10 Vynikající přehled o vzdělávání a zapojení technologií

INF4121 Software Testing

10 kreditů

Poslední předmět jsem si vybral až na místě, protože původně vybraný kurz měl mít intenzivní blokovu výuku, při níž bych se dva týdny nemohl věnovat ničemu jinému.

Ústředním a jediným tématem bylo testování software, které se velmi systematicky probralo od stanovení cílů testování v rámci firmy/projektu, přes typy testování, úrovně nezávislosti po samotné techniky vytváření testů. Stranou nezůstalo též testování použitelnosti, testování pro mobilní zařízení, testování licencí a dalších IP... takových těch témat, na které se často úplně zapomíná.

Přednášky byly frontální, cvičení poněkud taky, protože se při nich víceméně jen odpovídalo na vybrané kvízové otázky, o kterých se mělo diskutovat ve skupinkách, ale vyjma pár otázek mi všechny přišly typu "tady není co diskutovat" a "to je přece selský rozum".

Hodnocení předmětu se skládalo ze dvou týmových projektů a závěrečné zkoušky. V prvním projektu jsme měli provést statickou analýzu pomocí vybraného nástroje nějakého našeho projektu a okomentovat výsledné metriky a trochu zapátrat co znamenají, kde by chtělo kód zlepšit atp. Druhý projekt spočíval ve vytvoření manuálních a následně automatizovaných testů části Wikipedie za pomocí nástroje Selenium (IDE).

Samotná zkouška se skládala z 35 multiple choice otázek (právě jedna správná, žádná penalizace za špatnou. WTF?) a 3 otevřených otázek, na jejichž vypracování jsem spotřeboval asi 3 z 5 propisovacích papírů (celkem vznikly tři kopie) a byly na ně celkově 4 hodiny, ale psát mě přestalo bavit asi po 2... Otázky byly položené hodně ze široka, takže ty 4 hodiny by se daly opravdu využít.

Norské zkoušky jsou oproti našim zajímavé tím, že se dějí ve velkých prostorech (například tělocvičnách), každý má malý stoleček jako svůj pracovní prostor a celkově to vypadá dost působivě. Tento styl zkoušení se bere smrtelně vážně. Je přítomna řada dozorců (povětšinou důchodci), kteří se starají o všechno od kontroly vaší identity, rozdávání, odevzdávání a doprovodů na záchod.

6/10 Bylo to sice ucelující, ale poněkud úmorně rozplizlé.

 
19. 6. 2015 15:31 Erasmus, škola


Tagy

informace (20), návod (2), mysql (1), užitečné (7), internet (1), komix (99), ironie (1), humor (99), Bůh (2), škola (38), plánování (1), Čas (2), hříchy (1), otroctví (1), esej (4), Erasmus (24), project management (2), programming (17), teamwork (1), bad code (1), práce (2), clean code (1), good architecture (1), společnost (3), rodičovství (2)

Hledání

Odběr zpráv

RSS feed Blog (RSS)