Dlouhodobé kontraktorství

Práce na živnostenské oprávnění (namísto na HPP) patří ke koloritu 90. let 20 století a velmi rychle se pro ni vžilo označení švarc systém a je aktuálně nelegální... Za hranicemi definice švarc systému ale zbyl úzký prostor, kterého dneska využívá ve velkém současné odvětví IT a služeb kolem něj, a to konkrétně v podobě dlouhodobého (projektového) kontraktorství.

Řada firem se tím netají ani v náběrových inzerátech, a tak řada lidí řeší jestli je pro ně práce na živnost v pořádku, nebo chtějí být pracovat na HPP. Na internetu lze k tomuto nalézt spoustu článků, například zde, zde, či desítky jiných. Typicky jsou ale poměrně stručné až vágní a s poselstvím, že HPP možná poskytuje více zabezpečení, ale práce na IČ poskytuje více flexibility a možnost disponovat s většími částkami peněz.

Jenže realita je složitější a schopnost vidět za frázemi, zmíněnými v takových článcích, realitu se všemi dopady a riziky je tak těžké, že se na to většina lidé vykašle, alespoň co z mé zkušenosti plyne.

Pro mě, jakožto dlouhodobého kontraktora, se jednotlivé souvislosti vynořovaly postupně, což bylo dáno tím, že jsem jako kontraktor začal už na vysoké, kde to byl jednoduchý způsob jak dělat námezdnou IT práci ve větším objemu než skrze DPP… a po dokončení školy jsem u něj zůstal, namísto abych si hledal práci na HPP.

Tento článek by tak měl být shrnutím mých vhledů a postřehů o rozdílech mezi prací na HPP a prací na živnost.

Smlouvy

Z pohledu zákona uzavíráte smlouvy se svými odběrateli podle obchodního práva a jste z pohledu práva považováni za rovného s rovným... Zde je rada celkem jednoduchá: sežeňte si právníka a nepodepisujte nic bez konzultace s ním. Pokud právníka nemáte, tak taháte vůči odběratelům, kteří je typicky mají, za ten kratší konec provazu.

Dopady důkladného neřešení smlouvy mohou být poměrně výrazné a to nezbytně nejen pro vás, ale i pro vaši celou rodinu, viz níže.

Švarc systém

Pracovat dlouhodobě jako kontraktor pro jednoho klienta rozhodně lze, jednou z nevýhod ale je neustálá nutnost hlídat si, abyste nedělali či se nenechali navézt do něčeho, co už zavání švarc systémem. Musíte tedy vědět na co si dát pozor, jako nenechat si nacpat firemní notebook, cedulky na dveřích, neomezený telefonní tarif…

Pro někoho je to trivialita, která drží jasné vztahy, pro jiného je to bažina obav a nejistot. Není to zase tak těžké, ale potřebuje to prostě vědět & hlídat.

Zaměstnanec druhé kategorie

Ačkoliv to z mé osobní zkušenosti nebývá úplně časté, může nastat řada situací při kontraktorské práci, které by se daly shrnout označením „zaměstnanec druhé kategorie“, například:

  • Práce vám může být odebrána ze dne na den, přičemž to nutně nemusí znamenat, že si máte/můžete hledat dalšího klienta, prostě teď jen není práce a tudíž (pokud účtujete za odvedenou práci) můžete mít náhlé výpadky příjmů, ale volní také být nemusíte.
  • Při problémech se odběratel bude nejrychleji loučit s kontraktory, protože to (finančně) bude bolet méně.
  • Zaměstnanecký komfort (od kafe v kuchyňce po skvělý notebook) si prostě zajišťujete sami.
  • To co by byla překážka na straně zaměstnavatele, je váš problém, který zaměstnavatele nemusí vůbec zajímat (a přesto může trvat na daných termínech).
  • Komunikační toky mohou jít ve firmě mimo vás, protože jste vlastně externista, obzvláště při remote práci.
  • Váš rozvoj (narozdíl od rozvoje zaměstnanců) nepatří do pracovního doby a rozhodně za něj nejste placeni.

Vše bude záležet firma od firmy, schopnosti šéfů, stádiu spolupráce, jak se firmě zrovna daří a aktuálním přetížení kolegů a nadřízených.

Potěmkinovská výše odměny

V ideálním světě byste měli jako dlouhodobí kontraktoři/zaměstnanci dostat na výběr balík peněz a výběr spolupráce na HPP a práce na živnost… Jinak řečeno, při spolupráci na živnost byste měli dostat hrubou mzdu + sociální a zdravotní odvody zaměstnavatele, které by na vás měl, kdyby vám dal onu hrubou mzdu (reálně by vám měl dát trochu víc, viz část o amortizaci).

Z mé zkušenosti ale část firem nenabízí tuto „superhrubou“ mzdu, ale ve skutečnosti o něco menší částku (protože v tom spočívá ta optimalizace pro ně) a tiše očekávají, že tak vyměníte své sociální a zdravotní zabezpečení (které je někde abstraktně v budoucnu) za možnost disponovat větším množství peněz, se kterými budete moci naložit podle libosti už v blízké budoucnosti.

Jak poznat tuto nekalost? Pro danou pozici si najděte průměrnou (nebo dle kvantilu do kterého se kvalitativně řadíte) mzdu v daném místě a dané senioritě. Pomocí kalkulačky čisté mzdy připočítejte částku na zdravotní a sociální odvody… Tato částka by měla přibližně odpovídat tomu, kolik vám nabízí a rozhodně by neměla být menší. Typicky by ale měla být spíš vyšší kvůli nutnosti řešit amortizaci, viz níže. A také do dané mzdy se nepromítají různé firemní benefity, které mohou činit klidně ještě jednotky tisíc nad rámec této mzdy.

Ručení veškerým majetkem (i v SJM)

V případě podnikání na živnost ručíte veškerým svým (osobním) majetkem. Je to nepříjemné, ale je to tak, i když to řadě dlouhodobých kontraktorů úplně nedochází.

Pokud máte čich na klienty, umíte dobře vyjednávat a znáte dobré právníky, tak můžete celý svůj život proplouvat bez problémů, riziko zde ale existuje pořád a čím nebezpečnější věci děláte (rozumějte s rostoucí velikostí obratu a šíleností klientů), tím je riziko větší.

Co hůř, v případě že jste ženatí/vdaní, tak ručíte celým majetkem v SJM. A aby nebylo všem špatným zprávám konec, tak to mimojiné znamená, že váš druh má právo se podílet na spolurozhodování o důležitých věcech, jako nákup drahého vybavení atp.

Pravidelné výdaje a amortizace

Další věcí, kterou musíte při práci na živnost řešit jsou pravidelné platby služeb jako telefon (protelefonovat se dá celkem dost), nákup hardware (dobrý notebook také stojí dost), software, nákup nábytku (ergonomické prostředí vyjde na poměrně dost) a v neposlední řadě musíte také myslet na svůj rozvoj v podobě vzdělávání (literatura, certifikované kurzy... opět umí být dost drahé). Obojí lepší zaměstnavatelé řeší a mají vyčleněno ve svých rozpočtech, při práci na živnost si musíte vše evidovat či odhadovat a podle toho správně nastavit hodinovou cenu i tomu správně vyhradit čas mimo zakázky.

Dovolená

Veškerá vaše dovolená jako živnostníka je neplacená, pokud si zvládnete samozřejmě nějakou vyjednat. Opět je to potřeba zohlednit v uzavírané smlouvě/objednávce a samozřejmě v hodinové sazbě.

Zdravotní pojištění

Celkem široce panuje shoda napříč naší evropskou společností, že zdravotní péči je záhodné prostě dostat když ji budeme potřebovat.

V případě práce na živnost je to celkem jednoduché, prostě platíte vyměřenou částku (případně minimální) a péči dostanete, přičemž to kolik platíte se ve zdravotní péči nijak neodrazí… prostě až se vám něco stane (úraz/nemoc) bude vám poskytnuta péče.

Nemocenské pojištění

Kromě zdravotního pojištění je potřeba si uvědomit, že budete mít náklady i během doby, kdy budete mít ony zdravotní obtíže…

To lze realizovat dobrovolným státním nemocenským pojištěním:

  • Jeho výši si můžete celkem libovolně nastavit, maximálně ale do výše, která se odvíjí z vašeho posledního podaného přehledu pro sociální odvody. Zde je poměrně velká zrada v tom, že kvůli/díky nákladovým paušálům a typické snaze o minimalizaci sociálních odvodů je tato maximální částka dost nízká a výš jít nelze (bez navýšení sociálních odvodů následující rok).
  • Pokrývá zhruba rok! Po jeho skončení případně (dočasně) naskakuje invalidní důchod, který se počítá dle výše sociálních odvodů!

Alternativně lze realizovat i komerčním nemocenským pojištěním:

  • Pro dlouhodobé problémy bude stačit.
  • Stojí řádově jednotky tisíc měsíčně.
  • Typicky nekryje všechny příčiny a má výjimky (například vlastní blbosti či páchání trestného činu).
  • Typicky nekryje nic jako ošetřovné (o osoby blízké) a rozhodně nekryje nic v souvislosti s těhotenstvím/mateřstvím.

Reálně ale pokud máte dostatečné rezervy pro chod celé domácnosti tak nemocenské pojištění nezbytně nepotřebujete. Mít rezervy na rok není zase tak těžké.

Sociální odvody

U sociálních odvodů je to ale daleko komplikovanější. Většina lidí si pod nimi představí důchody… a hned šmahem odmítne do nich dávat víc než nezbytné minimum, protože přece žádné důchody neuvidíme a když už, tak jen malé. Nebudu se hádat, takhle část je stejně ve hvězdách a jde zde víceméně o to, zdali víc věříte, že přežije sociální stát či to do čeho investujete… ale to je na zcela jiný článek.

Je zde jedno obrovské ALE a tou je potenciální invalidita! Ta může nastat úrazem, což si často představujeme jako hlavní příčinu… realita je ale taková, že většina invalidity je zapříčiněna nemocí!

Co by se tak mohlo stát? Buďme konkrétní:

  • Jdete na trek a vyhřezne vám plotýnka — možná se to spraví, možná do konce života nebudete sedět.
  • Po skoku do (neznámé) vody skončíte na vozíku.
  • Propukne u vás psychické onemocnění, například schizofrenie — poté budete mít například problém najít místo, kde vás budou chtít zaměstnat.
  • Propukne u vás autoimunitní onemocnění, například roztroušená skleróza, kvůli které budete postupně přicházet o schopnost pracovat.

Jsou to malé pravděpodobnosti, ale s vážným dopadem — tedy nezanedbatelně velká rizika.

Jedním potenciálním příjmem v takových situacích je invalidní důchod od státu:

  • Jeho výše záleží na výši sociálních odvodů, které většina živnostníků drží v naprostém minimu. Proto, abyste se pohybovali někde alespoň kolem mediánové mzdy je potřeba platit cca 4x minimum (vlastní výpočty, bez garance!)
  • Nemá výluk, ale může být obtížnější ho dosáhnout i když ho budete potřebovat.
  • Reálně nemusíte cílit na plnou potřebnou výši, protože existují i další sociální dávky jako příspěvek na bydlení, přídavky na děti...

Další možností je využít některého komerčního pojištění:

  • Mají hromady výluk, explicitně se nevztahují na všechny problémy/příčiny zjištěné před započetím pojištění.
  • Ani když nebude daný problém spadat do výluk, nemůžete si být úplně jistí, že se vám nárok podaří uplatnit.
  • Cena za měsíc je rámcově přijatelná, což je dáno tím, že nekryjí vše a tím, že se invalidita neděje příliš často.
  • Velká část pojištění má případné odškodné řešené jako jednorázové - to co ale potřebujete je pravidelná renta až do důchodu. Je sice hezké dostat milion když budete označeni jako invalidní, ale to vyřeší náklady 2-3 roků vašeho života… a pak jste nahraní.

Někdo možná namítne, že je i cesta vlastních rezerv jako u nemocenského pojištění… Podle mě není, uvědomte si totiž, že když se vám něco invalidizujícího stane ve 30 letech, do konce života při roční spotřebě 300 tisíc potřebujete na zbytek života cca 9-15 milionů Kč. Slovy klasika, kdo z vás to má?

V tomto ohledu je můj závěr dost jasný, pro tyto situace neexistuje lepší pojišťovna než stát.

Životní standard, rodina & sny

Dokud jste sami (například na vysoké), pak je jakýkoliv příjem nad rámec vlastních aktuálních potřeb takový fajn benefit, obzvláště když důchod je ještě daleko a zdravotně vás pojišťuje stát.

Jenže čas běží a objeví se nové skutečnosti, nové sny a budoucí potřeby a své příjmy je potřeba podle toho přiměřeně směřovat či formovat, což je spíše téma na článek o ceno tvorbě. Zde to ale zmiňuji kvůli následujícímu:

  • V čase typicky roste náš životní standard, což zvyšuje naše „fixní“ náklady, neměli bychom zapomínat tím počítat veškerých úvahách o nemocenských (či výši rezerv), výši sociálních odvodů (či komerčního pojištění), doplňkovém penzijním připojištění,...
  • V nějaký bod života také velká část lidí pořizuje rodinu, což fixní náklady dřív nebo později zvýší (o živené děti a manželku na rodičovské dovolené), je potřeba je tedy do všech úvah zahrnout jako byste váš příjem byl jediným příjmem v rodině, protože i takové situace mohou nastat.
  • V nějaký bod života také velká část lidí nakupuje nemovitosti, což prostě vyžaduje velké peníze připravené a poměrně velké peníze v budoucích příjmech. S prací na živnost může být jednak problém na hypotéky dosáhnout z pohledu příjmů, jednak pak mít dostatečně stabilní příjem na jeho zajištění. Naopak nebývá úplně problém úvodních úspor ve srovnání se zaměstnancem ve stejné práci.

Konkrétní příklad

Vezmě me si průměrného PHP vývojáře v Brně na konci roku 2020, tomu podle serveru platy.cz náležela mzda ve výši 49 292 Kč. Odvody na straně zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění jsou 16 661 Kč.

Co musíme vzít v potaz:

  • Fond pracovní doby za měsíc je cca 160 hodin.
  • Nikdo vám neplatí dovolenou, při 5 týdnech v IT odvětví, je to cca 16 hodin za měsíc.
  • Nikdo vám neplatí a nedává čas na účení, je to cca 8 hodin za měsíc. Zde jsem použil odhad, který jsem tomu věnoval já.
  • Nikdo vám neřeší vaše skutečné náklady (na HW, SW, nábytek, rozvoj...). Zde použiji svůj odhad, který toto vyčíslisl na částku 3500 Kč.

Co z toho plyne? Taková rovnice: $(49 292+16 661+3500) / (160-16-8)$, jejímž výsledkem je cca 510 Kč za hodinu. Tu rovnici budete muset přizpůsobit podle vaší reálné situace, ale rámcově říká, že já bych jako průměrný PHP vývojář se současnými náklady, neměl jít pod tuto částku. (A taky vám říká, že byste za měsíc neměli jít přes přes alokaci 152 hodin aby vám na ten rozvoj ještě vyšle nějaký čas.)

Dalším užitečným nástrojem je též kalkulátor minimální hodinové mzdy, který vám umožní se dopočítat k číslu takříkajíc z druhé strany.

Závěr

Co si z toho odnést?

  • Jako živnostník budete tahat za kratší provaz.
  • Tento článek pokrývá jen část relevantních věcí, protože vychází z mých osobních zkušeností, získejte i další zkušenosti a aplikujte je na svou situaci.
  • Budete muset rozumět spoustě věcem ohledně daní, sociálních „pojištění“, využitelných dávek atp.
  • Neustále sledujte změny ve všech zmíněných oblastech.
  • Přemýšlejte o všem možném, bavte se s ostatními, mějte oči do kořán.

Závěrem nezbývá než popřát vám hodně štěstí a prosperity, ať si vybere jakýkoliv druh spolupráce.

 
4. 4. 2021 16:44 práce, užitečné, návod


Tagy

informace (20), návod (2), mysql (1), užitečné (6), internet (1), komix (99), humor (98), ironie (1), Bůh (2), škola (38), plánování (1), Čas (2), hříchy (1), otroctví (1), esej (4), Erasmus (24), project management (2), programming (1), teamwork (1), bad code (1), práce (1)

Hledání

Odběr zpráv

RSS feed Blog (RSS)